Ak máš nejakú poviedku, ktorú by si chel/a tu uverejniť pošli nám ju na náš email -

Pred poslaním poviedky si prosím prečítajte toto

1. komentárova poviedka DyC


Poviedka XXXIII. Neopetovaná láska VI.

9. prosince 2012 v 10:00 | vondyparasiempre |  Poviedka XXXIII. Neopetovaná láska
Keďže vo štvrtok mala naša Dul narodeniny rozhodli sme sa spolu s Very pridať pokračovanie k poviedke Neopetovaná láska :D Dúfam že sme Vás tymto aspoň troch potešili :D Prijemné čítanie :D Vaša vondyparasiempre :D

Ani neviem ako ani kedy ale zaspali sme na našej terase. Probudilo mě ostré světlo. Hlava mi třeštila a něco teplého mi spočívalo v náručí. Ale co? Poslední, co si z minulého večera pamatuji byla ta hloupá serenáda a Anyino odmítnutí. Ono něco v mém objetí se nepatrně pohnulo a to mě přimělo otevřít oči. "Co sakra dělám na terase?" podivil jsem se. Pomalu jsem se rozhlédl, rychlejší pohyby jsem nechtěl riskovat. Tequila - skoro prázdná, to vysvětluje bolest hlavy, talíř se zbytkem citrónu a… Dulce. "Hej, co tady děláš? Neválej se po mě!" vyskočil jsem na nohy, protože ona byla ono měkké a teplé závaží. Prudkým trhnutím se probudila. "Ach," vydechla překvapeně a… zklamaně? Proč zklamaně? "Co chceš?" vybafl jsem na ni, ale ona na mě jen zírala. "Jsi hluchá?" obořil jsem se na ni. Zakroutila hlavou. "Ne," vydechla s rozšířenýma očima. Rukama se opírala o lavičku, na které ležela, protože její "polštář" tam už nebyl. "Vypadni!" zařval jsem na ni. "Ale… Ty si nic nepamatuješ?" "Co si mám pamatovat?" vyštěkl jsem. "Ten večer? Vždyť jsi mi odpustil, bavil ses se mnou, smál…" šeptala nechápavě. Škaredě jsem se zasmál. "Á, naše drahá, dokonalá Dulce si plete snění s realitou. Nikdy ti neodpustím!" Neřekla nic, zdálo se, že má pláč na krajíčku, ale nebyl jsem si jistý. "Promiň," vypadlo z ní. Za co se mi omlouvá? "Co?" Ale ona už tady nebyla. Utekla pryč z terasy a já ji rozhodně nemínil hledat. Konečně vypadla, zrovna ona! Proč ona! Nenávidím ji!

DULCE
"Prečo mi to Ucker robí? Prečo mi vždy tak ubližuje? Tak veľmi ho milujem a on sa ku mne správa ako k nejakej veci ktorá nemá city." Ležala som vo svojej izbe a plakala. "Ale už bolo toho dosť. Nijaký chlap si nezaslúži aby som kvôli nemu vyronila čo i len jednu slzu a už vôbec nie Ucker. Toto bola posledná slza ktorú som vyronila kvôli Chrisovi." Povedala som a utrela si tvár. "Už nebudem ta slabá Dulce ktorá si vždy nechala ubližovať od muža do ktorého sa zaľúbila hneď prvý deň ako ho uvidela." Povedala som a išla som si dať sprchu. Po sprche som sa obliekla, upravila a išla na našu terasu aby som všetko poupratovala. Chvalabohu Chris tam už nebol. Tak som v kľude poupratovala a pripravila pre všetkých raňajky. "Dobre ránko Dulcita." "Dobre Christián." "Si v poriadku Dulce?" "Áno prečo sa pýtaš?" "Si strašne bledá a máš kruhy pod očami." "To len preto, že som sa nevyspala ale som v úplnom poriadku." "Ale vieš že keby ťa niečo trápilo tak som tu pre teba a rád ti pomôžem." "Ďakujem ti Christián si moje zlatíčko." "Nemáš začo Dul." Povedal a objal ma. To som práve potrebovala objatie od kamaráta. Veľmi mi to pomohla. "Môžem ti nejako pomôcť?" opýtal sa. "Keď už si tu tak áno. Mohl bys uvařit čaj?" požádala jsem ho. "Žádný problém," pohladil mě po rameně a už běhal po kuchyni, připravoval hrníčky, dal vařit vodu a nachystal čaj. Já mezitím na velký talíř připravovala sendviče a pak prostřela stůl. Do kuchyně se pomalu trousili zbývající obyvatelé tohoto domu. "Dobré ráno," starostlivě na mě pohlédla Any. "Dobré, Any," věnovala jsem jí falešný veselý úsměv, aby se uklidnila a nedělala si o mě starosti. "Jé, to je skvělé, vstát a hned tady mít nachystanou snídani. Dulce, já tě miluju!" Poncho mě objal a zvedl do vzduchu. "Já vím," zasmála jsem se. Poncho se posadil naproti Any. "Kde je Maite y Christopher?" zeptal se a natáhl se pro sendvič. "Tady jsem," volala May ode dveří. "Pozor, pozor, horký čaj," hlásil Chris a každému donesl hrnek. Pak se posadil vedle Any a já do čela stolu. May si zabrala židli po boku Poncha. "Budeme čekat na Uckera?" zarazil se Poncho. "Ne, má chodit včas," odvětila jsem klidně aniž bych vzhlédla. "Fajn," přikývli ostatní a pustili se do jídla.

UCKER
"Čo si o sebe myslí ta Dul? Neznamená že keď si spolu vypijeme tak sme hneď najlepší priatelia. My dvaja nebudeme nikdy priatelia nikdy." Musel som si isť dať studenú sprchu lebo ma bolela hlava. Ale ja som už zvyknutý nebolo to prvýkrát čo som bol opití a bolí ma z toho hlava. Ale jedna vec mi stále blúdila po mysli. Prečo Dulce povedala že som jej odpustil. Na nič také si nespomínam a možno si to všetko len vymyslela. Určite to tak bude. Dulce je obyčajná klamárka. Po sprche som sa obliekol a išiel na raňajky. "Dobre ráno." Pozdravil som všetkým. "Dobre ráno." Povedali všetci okrem Dulce. "Poď sa najesť. Dulce pripravila skvelé raňajky." Povedal Poncho. " Nie ďakujem nie som hladný." Povedal som a nalial si kávu do pohára. Určite nebudem jesť to čo pripravila Dulce. "Ako chceš Ucker ale je to naozaj výborné." Povedala Mai. Lokl jsem si kávy. "Co myslíš, připravila jsem tu kávu dost silnou?" zašklebila se na mě Dulce. Očividně počkala až se napiju než řekla, že ji připravila ona.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 nikuska nikuska | 9. prosince 2012 v 10:33 | Reagovat

úžasné pokračko :D

2 Nikinkira Nikinkira | Web | 9. prosince 2012 v 11:19 | Reagovat

Krásné jako vždy :) Těším se na pokráčko :)

3 sarah sarah | 9. prosince 2012 v 14:21 | Reagovat

pokračko :D

4 Sally Sally | 9. prosince 2012 v 14:21 | Reagovat

super pokračko :-D

5 Lejla Lejla | 9. prosince 2012 v 14:21 | Reagovat

skvelé 8-)

6 robertita96 robertita96 | 9. prosince 2012 v 17:43 | Reagovat

krasna poviedka Chudacik Dulce Ucker je hlupak mam ho rada ale teraz bol k nej vazne hruby a ani nevie ako ju boli ked sa k nej tak sprava :( prosiiim rychlo  pokracko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama