Ak máš nejakú poviedku, ktorú by si chel/a tu uverejniť pošli nám ju na náš email -

Pred poslaním poviedky si prosím prečítajte toto

1. komentárova poviedka DyC


Poviedka XXXIII. Neopetovaná láska VII.

31. prosince 2012 v 14:50 | vodnyparasiemore |  Poviedka XXXIII. Neopetovaná láska







Sakra. Málem jsem doušek vyplivnul, ale nechtěl jsem jí udělat takovou radost a statečně jsem spolkl. Vyzývavě na mě pohlédla. "A víte co? Rozmyslel jsem si to, dám si," oplatil jsem jí pohled a posadil se na druhou stranu stolu. "Dobře děláš, za chvíli nic nebude," souhlasil se mnou Christian. Vzal jsem si sendvič a snažil jsem se nedát najevo svou zlost. "Proč to takhle nemůže vypadat každé ráno," povzdechla si Any. "Jak?" vyzvídala Dulce. "Vstaneš, snídaně na stole, nikdo se nehádá… To je slast," přivřela oči. "Jo, je to fajn," opáčila Dulce na oko přirozeně, ale v pohledu, který na mě vrhla byla skrytá ironie. "V kolik dnes začínáme natáčet?" uvědomil si náhle Poncho. "Za hodinu," uklidnila ho May. "To je fajn, ještě stihnu navštívit koupelnu," zasmála se Any. "Jako kdybys to potřebovala," odfrkl si Christian.

O pár dni neskôr
PEDRO
Tak ale už toto prehnali zajtra majú koncert a oni si neprídu na skúšku. Tak toto im len tak ľahko neprejde. Zobral som telefón a naťukal Dulcine číslo a zavolal jej. Hneď po prvom zvonení mi to dvihla. "Ahoj Pedro. Ako sa máš? Deje sa niečo?" "Či sa niečo deje? Jasné že sa niečo deje inač by som vám nevolal. Máte problém o pol hodinu vás chcem vidieť v mojej kancelárie ak nie tak z toho vyvodím dôsledky." Dulce nestihla nato nič povedať lebo som položil telefón.

DULCE
"Decká máme asi menší problém." Hovorila som Maite a Ponchovi. "Aký problém? Stalo sa niečo?" Opýtala sa Mai. "Volal mi Pedro a bol dosť nahnevaný o pol hodiny máme byť uňho v kancelárie lebo ak nie tak z toho vyvodí následky." "Nechápem veď sme nič neurobili." Povedal Poncho. " Ja tomu tiež nerozumiem ale mali by sme ísť." "Idem po Chrisa a Uckera." Povedala Mai. "Dobre ja pôjdem po Any." Povedal pre zmenu Poncho. "Fajn, já už půjdu," souhlasila jsem a vyběhla z bytu. Přivolala jsem výtah a nastoupila. Stiskla jsem tlačítko přízemí a výtah se rozjel. Jenže pak najednou. "BUM!!!" zahřmělo nade mnou a mě se sevřelo srdce. Výtah se zastavil. "Co se děje?" nechápala jsem a zmáčkla jiné tlačítko. Nic. Číslice nade dveřmi ukazovala, že výtah se zasekl mezi třetím a druhým patrem. "Ne!" posteskla jsem si, protože ani zvonek ani telefon nefungoval.

UCKER
"Honem, lidi, Pedro nás zabije. Já už jsem si vzpomněla, co jsme udělali. Nebo spíš neudělali!" popoháněla nás Maite. "Tak nás nenapínej a rychle nám to prozraď!" "Neměli jsme dnes dopoledne zkoušku na zítřejší koncert?" podívala se na nás. "A do pekla," zaznělo sborově. Všichni jsme se bez klepání nahrnuli do Pedrovy kanceláře. " Sednout," zařval bez pozdravu a my poslušně obsadili křesla a pohovku. "Děláte si ze mě srandu?" podezřívavě a ne příliš mile se na nás podíval. "Proč bychom měli?" pípla Any. "Dulce jako nemíní přijít?" "Dulce." Skríkla Mai. "Pedro prepáč neviem kde je Dulce ale ona išla napred neviem prečo tu ešte nie je." Povedala opäť Mai.

DULCE
Mala som strašný strach ale nielen z toho že som tu zatvorená a sama ale aj z toho že ma Pedro zabije. Po desiatich minútach prišli technici a vybrali ma zo zaseknutého výťahu. Ani som si nestihla vydýchnuť a už som utekala za Pedrom. Určite tam sú už všetci okrem mňa. Keď som bolo už pred Pedrovou kanceláriou tak som trocha spomalila a vošla bez zaklopania. " No konečne Dulce že si sa nám aj ukázala. Čakáme ťa tu už dvadsať minút." Kričal na mňa Pedro. "Pedro..." začala som no Pedro ma nepustil k slovu. Bolo vidieť že je veľmi nahnevaný. "Dulce nič mi nevysvetľuj a sadni si." Ja by som ho aj počúvla ale už som si nemala kde sadnúť. "Ale ja si nemám kde sadnúť." "Dulce nerozčuľuj ma a sadni si na Uckera."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama